Druhy příslovečných určení

Příslovečná určení vyjadřují rozmanité okolnosti a vztahy, které blíže určují význam řídícího větného členu (nejčastěji vyjádřeného slovesem).

Příslovečná určení úzce souvisí s pochopením textu, je u nich důležité kladení otázek a v běžné komunikaci se s nimi pravidelně setkáváme. 

NA PŘÍSLOVEČNÁ URČENÍ SE PTÁME RŮZNÝMI TÁZACÍMI VÝRAZY.

ČASTO SE PŘÍSLOVEČNÁ URČENÍ PLETOU S PŘEDMĚTY. PŘEDMĚT ALE NEOZNAČUJE OKOLNOSTI DĚJE, NÝBRŽ VĚC ČI OSOBU DĚJEM ZASAŽENOU (A PTÁME SE NA NĚJ PROSTÝMI PÁDOVÝMI OTÁZKAMI).  

PU MÍSTA

• tázací výrazy: KDE, ODKUD, KUDY, KAM ?

PU ČASU

• tázací výrazy: KDY, ODKDY, DOKDY, NA JAK DLOUHO ?

PU ZPŮSOBU

• tázací výrazy: JAK, JAKÝM ZPŮSOBEM ? 
  

podkategorie PUZ - PU MÍRY

• tázací výrazy: KOLIK? DO JAKÉ MÍRY? JAK MOC?  
  

podkategorie PUZ - PU PROSTŘEDKU

• tázací výrazy: JAKÝ PROSTŘEDEK VYUŽIL? 
  
• např. Letěl letadlem. Psal perem.

podkategorie PUZ - PU ZŘETELE

• tázací výrazy: SE ZŘETELEM K ČEMU?
• např. Na něho je to ještě dobré. S ohledem na jeho nemoc se to naučil velmi rychle. 
  

PŘÍČINY

• tázací výrazy: PROČ (se to stalo) ? Z JAKÉHO DŮVODU? KVŮLI ČEMU?
  

podkategorie PU Příčiny - PU PŮVODCE DĚJE

• tázací výrazy: KÝM (to bylo způsobeno) ?
• např. Město bylo pobořeno nepřáteli.
  

ÚČELU

• tázací výrazy: ZA JAKÝM ÚČELEM (to chce udělat)? 
  

PODMÍNKY

• tázací výrazy: ZA JAKÉ PODMÍNKY (to platí)? 
  

PŘÍPUSTKY

• tázací výrazy: NAVZDORY ČEMU (se to stalo)?