SLOVO A VZTAHY MEZI SLOVY

23.05.2020

Slova jsou pojmenování předmětů, jevů, dějů, vlastností, okolností a vztahů, které existují ve skutečnosti nás obklopující a námi vytvářené, dále vyjadřují náš poměr ke skutečnosti, naše pocity a vůli.

SOUSLOVÍ = spojení dvou a více slov (nejčastěji přídavné jméno + podstatné jméno), které pojmenovává jednu skutečnost (jeden význam)

FRAZÉM = ustálené slovní spojení, které se používá obrazně ve specifickém významu

Čeština se neustále vyvíjí a obohacuje o nová slova, těm říkáme NEOLOGISMY (např. lajkovat). Neologismy se v souvislosti s častým používáním stávají slovy neutrálními a běžnými (např. slovo televize dnes už nikdo nepovažuje za slovo v češtině nové, ačkoli ještě před 60 lety bylo).

Naopak užití některých slov zastarává, protože označují skutečnost, která získala jiné pojmenování, takovým slovům říkáme ARCHAISMY (např. přírodozpyt jako synonymum pro přírodopis).

Pokud se význam slova ztrácí, protože se přestalo pojmenování používat, mluvíme o HISTORISMECH (např. slovo robota, z dějepisu víme, že se jedná o povinnost poddaného pracovat na poli vrchnosti, ale dnes už robota není aktuálním slovem, protože její původní význam zanikl).

Významové vztahy mezi slovy

  • Slovo má buď jeden význam JEDNOZNAČNÉ SLOVO, častěji však má slovo více významů MNOHOZNAČNÉ SLOVO.

JEDNOZNAČNÝMI SLOVY jsou TERMÍNY (= odborné názvy), kde je potřeba přesnost a ustálenost pojmenování jevu, dále JMÉNA VLASTNÍ a slova původní z jádra slovní zásoby (dům, matka, židle, jídlo ...).

MNOHOZNAČNÉ SLOVO mívá jeden význam základní a další významy bývají přenesené na jinou podobnou věc nebo představu, která má nějaký znak stejný.

Přenášení významu na základě vnější podobnosti (tvar, umístění, velikost) nazýváme METAFORA.

  • kořen stromu - kořen zubu - kořen slova
  • hlava (část těla) - hlava motoru - hlava státu
  • zub v ústech - zub kola - zub na noži
  • taška přes rameno - taška na střeše
  • lodní provaz - dostal provaz - udělala provaz

Přenášení významu na základě vnitřní skutečnosti (funkce, vlastnost, pojmenování podle autora nebo místa vzniku) nazýváme METONYMIE.

  • rentgen (lékařský přístroj) podle jeho vynálezce Wilhelma Roentgena
  • zastávka na cestě (abstraktní podstatné jméno), zastávka autobusu (konkrétní užití)
  • vláda (abstraktní pojem ve významu někdo vládne někomu), vláda (ve významu označení jednotlivých ministrů a premiéra)

SYNEKDOCHA = druh metonymie, pojmenování části předmětu se užívá pro označení celku, např. byla tam HLAVA NA HLAVĚ, máte MOŘE času

Od slov mnohoznačných musíme odlišovat HOMONYMA.

HOMONYMA = slova souzvučná, ale s naprosto odlišným významem. Mezi významy homonym není žádný vztah.

Jeden význam může být vyjádřen několika různými slovy, pak mluvíme o SYNONYMECH (= slova souznačná).

! Synonyma nelze vysvětlit jako slova stejného významu, lepší je používat spojení slova podobného významu, jednotlivá slova se liší jemnými významovými rozdíly !

např. 5 = pětka, nedostatečná, koule, bajle

Význam některých slov bývá opačný, protikladný, pak mluvíme o ANTONYMECH (nebo také o OPOZITECH).

Slova se od sebe mohou lišit i CITOVÝM ZABARVENÍM. Většina slov je však bez takového zabarvení, jsou to SLOVA NEUTRÁLNÍ. 

Share